Maminka švadlenkám napsala:

​

"Dobrý den paní Dagmar,

deka dorazila v pořádku, Váš email jsem si přečetla až později, takže jsem vůbec netušila, co je to za balík. Pak tedy při převzetí mi vše bylo jasné a rozbalil si ji přímo syn. Věděl, že mu hodné paní deku šijí, tak byl rád, že deka už dorazila, navíc strašně rád rozbaluje balíčky.
Strašně moc děkujeme, jsme opravdu vděční, že jsou mezi námi tak hodní lidé. Ale nevím, jestli jen poděkování stačí.

Strašně mě mrzí, že Vašíkovi vadí když ho natáčím na video, protože bych vám ho mohla natočit. Nedá se to totiž tak živě popsat co syn dělal, když deku vybalil. Byl tak strašně šťastný, stále vykřikoval "to je teda hustýýý", " jak to udělaly, jak to mohly ušit" , "to je tak krásný" , hladil ty obrázky,  ale tak radostně, prohlížel si obrázek po obrázku, ke každému měl obdivný komentář, lehal na deku, zakrýval se s ní, pak výskal, že deka má své vlastní jméno, hulákal, že je to z kostek, který miluje, že to je prostě hustý. Pak mi řekl, že musím jít ustlat a že si na svou peřinu lehne jak to má rád a zároveň bude zakrytý dekou, která se jmenuje stejně jako on.
Celou noc spal zakrytý až po krk a ráno když se probudil, tak řekl: MAMI TA DEKA JE TAK PŘÍJEMNÁ A TEPLÁ.
Opravdu má strašnou radost, jak dlouho neměl a i přes den několikrát na deku chytne a říká, že je to nádhera. Taky říkal, že je to jen jeho a že ji bude mít napořád, jeho deku se jménem.
Také jsem mu musela číst z vašich stránek, kdo který obrázek vyšil a on vždy zopakoval jméno a řekl, že je paní strašně hodná a nejvíc ho zajímalo odkud je a čím vzdálenější, tím víc byl nadšený. Hodně jsme se doma i pobavily, protože to bylo zároveň krásné, jak je Vašík veselý a zároveň komické, jak extrémě celou situaci prožíval, byla u nás zrovna babička a opravdu jsme se nasmály.

Blahopřání ho strašně nadchlo, pak dopis, když jsem mu četla, kdo ho napsal, no vše do detailů jako správný autík.
Když mě tenkrát napadlo deku objednat, tak proto, že se Vašík rád do dek balí a chumlá, ale že bude až tak nadšený, to mě nenapadlo. Je opravdu úplně unešený.

Prostě se nedá popsat úplně vše, jak to Vašík prožíval, každopádně vám strašně moc a moc děkujeme. A doufejme, že všechny děti takhle září, když si od vás balík rozbalí a dobře se jim pod dekou spinká. Opravdu jsem netušila, že takhle až to potěší.

Přeji, aby bylo stále dostatek švadlenek na šití dek, protože je to velice krásná činnost, že jste se rozhodly, takhle pomáhat.

Děkujeme Vašík a maminka"