Anička je šestnáctiletá slečna, která po roční onkologické léčbě v roce 2010 přišla o pravou nohu. V září Anička nastoupila na sklářskou UPRUM. Moc se těšila na novou školní atmosféru i nové spolužáky. Začal jí skutečný nový život.

 

Po té, co v roce 2010 Aničce amputovali nohu, dostala od státu po sociální reformně nálepku „Osoby bez vážné vady nosného  ústrojí“. Nicméně nebyla sama. Lednem 2012 se v ČR začalo s hromadným odebíráním průkazů ZTP a ZTP/P a lidé s amputovanými končetinami začali být označováni, stejně jako Anička, jako lidé „bez vážné vady nosného ústrojí”.

Její rodiče zorganizovali petici: Petice proti nespravedlivému zrušení příspěvku invalidům (Za obnovení přiznávání průkazů ZTP a ZTP/P pro občany s amputací končetin a za přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku). Anička k této petici sama napsala a zveřejnila svou vizitku, kterou si můžete přečíst zde.

 

Anička se též účastnila projektu "Můj nový život", jehož autorkami jsou paní MUDr Lucie Cingrošová a Kamila Berndorffová.

 

Anička se spolu s několika dalšími dětmi stala živým příkladem špatného rozhodnutí. Petici podepsalo 27 400 lidí fyzicky a cca 5 400 elektronicky. 27.8.2013 byla odevzdána do Senátu ČR panu senátorovi Chládkovi, předsedovi petičního výboru. Od 1.1.2014 mělo dojít alespoň k částečné nápravě, kdy bude odděleno přiznávání průkazů ZTP a ZTP/P od společného posuzování s příspěvkem na péči a vysoká amputace končetiny bude vážná vada nosného ústrojí, tj. amputáři budou mít nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku. 

Sourozence má Anička čtyři dospělé a taky dvouletého synovce Kristiána. Miluje ho a on ji. Je to její „Jája“.