Maminka nám napsala:

​

"Dobrý den,

​

musím vám strašně moc poděkovat! Toníček si nejprve otevřel přáníčko a tam obrázek Spongeboba. Zaječel radostí. Potom se vrhl na větší balík. A následovaly další výkřiky. Na každý z obrázků dlouho koukal a pořád opakoval jak se co jmenuje, nebo se nejdřív zeptal a potom opakoval... Na nápisu Toník poznal T a hned se ptal co je tam dál a když slyšel, že Toník, tak měl šílenou radost, že je jeho jméno na dece :-)

Hned si jí odtáhl a že jde spinkat, a já ho ještě teda donutila udělat pár fotek s dekou pro vás :-) ale je na nich celý netrpělivý, že deka patří do postýlky a jinam ne :-). Je tak krásná, že je škoda v ní spát. 

Já bych vám chtěla šíleně moc poděkovat. Kdyby jste mi poslala v obálce 50 tisíc, neměla bych takovou radost a nebyla bych tak moc dojatá jako z této deky. Děkuji všem švadlenkám co vyšily tyto nádherné obrázky. A nádherné na ní také je to poselství, ta myšlenka. Hrozně se snažím vyjádřit slovy co teď cítím, ale nejde to. Takže prostě jen děkujeme. S pozdravem, díky a úctou..."