Maminka Sašínka nám napsala: 

​

"Dobrý den, moc se omlouvám, že jsem se neozvala, ale neměla jsem kdy hledat kontakt na vás. Pečujeme totiž o pět dětí, z toho o těžce postiženého Sašu, středně těžce postiženou Sáru a František s Robertem trpí lehkým postižením. Až Váš dopis mne donutil k tomu, abych balík rozbalila a prohlédla. Překvapil mne mile jeho obsah, hlavně krásné dopisy paní Aleny a vůbec všechny výrobky. Jsem dojatá. Moc jménem dětí děkuji. Mám na Vás jednu prosbu. Protože se blíží Vánoce, tak jsem deku a polštáře schovala, s tím, že děti je dostanou pod stromeček. Ještě jednou moc děkuji a jsem všem zúčastněným na akci deka z lásky velmi vděčná."

​

Když si děti dárky rozbalily, poslala nám maminka ještě jeden dopis, i s fotkami: 

 

"Dobrý den, děkujeme za přání k vánocům, které i díky vaší dece z lásky a polštářkům pro děti jsme prožili radostně. V příloze vám posílám fotky vašeho nádherného výrobku se spokojeným Sašínkem. Opravdu jsem dojatá k slzám i díky krásnému dopisu pro mne a manžela. Omlouvám se, že nejstarší Sašínkův bratr na fotce není, ač měl z polštářku radost, fotit se odmítl. Ale zpět k dece. Vyrobili jste ji opravdu dokonale. Dokonce šustivý materiál Saša hmatá a líbí se mu. Myslím, že Saša ji trochu musí vidět, protože je opravdu kontrastní a při umělém osvětlení večer dokonce svítí. Nevím, jestli jste byli na školení pro zrakovou stimulaci ze Střediska rané péče, protože by vaše dílo bylo jimi jistě oceněno. Stejně tak oceňujeme vaši láskyplnou práci i my a všichni, kteří deku viděli. Do příštího roku 2014 vám všem přejeme hodně zdraví, spokojenosti a síly k tomu, co děláte pro nemocné děti a jejich blízké. Pozdravy posíláme i do sousedního Polska, protože jsme zjistili, že dvě ženy se podílely na dece i v nedalekém Polsku, se kterým naše obec sousedí. Ještě jednou velké díky posíláme i za Sašu, který je schopen poděkovat jen úsměvem, který jsem složitě chytala fotoaparátem, ač normálně se usmívá často, ale na povel do foťáku mu to nejde. Držte se."